Proč říci hazardu ve městě jasné NE

Hodně se diskutuje o tom, zda omezovat ve městech dostupnost heren nebo ne. Odpověď je jasná – když je tady něco, co zhoršuje prostředí, ve kterém žijeme, co je nebezpečné mladé populaci, co ničí část obyvatel, nemůže to společnost, která chce mít naději do budoucnosti, nechat bez povšimnutí. Tak jako když se ukázalo, že špína a s ní přemnožené krysy ve středověkých městech zvyšují riziko morové rány, zavedla města kanalizaci a přísnější regulaci odpadu, dnes je třeba zakročit proti hazardu.

Hra jako zábava a únik z reality

Hra je zábava, která je typická především pro dětský věk. Je únikem z reality, který je o to příjemnější, čím nepříjemnější je realita. I dospělí si hrají, karetní hry, hra v kostky, dáma, mlýn, Go, šachy jsou příjemné kratochvíle, na hranici sportu. Ještě silnější zážitek je hazardní hra, kdy lze hodně vyhrát ale taky hodně prohrát. U rulety nás může napadnout, že je to sice někdy drahá zábava, ale je to věc osobní volby, zda jdu do divadla nebo do kasina.

Teprve ruská ruleta ukazuje, oč ve skutečnosti jde – o všechno. Riziko prohry, někdy až riziko života, může být tou vyhledávanou adrenalinovou zábavou pro lidi, kteří už nedokáží slabší podněty prožívat. Nejde ale jen o adrenalin, ale o část mozku, která je hrou, stejně jako sexem, drogou, nebo krásou stimulována, což vede k pocitu uspokojení. Problém je, že si to pak žádá stále častěji a ve větších dávkách.

Že na to mají? Nemají!

Na tuto lidskou slabost se zaměřil hazardní průmysl, který nabídl vedle loterií celou řadu snadno dostupných her na zařízeních, která dokáží stimulovat chuť hrát. Provozovny s hazardem zaplavily naše města. Na první pohled v nich sice nikdo nebývá, ale přesto tudy proteklo v ČR třeba v r. 2010 skoro 95 miliard. Zastánci názoru, že jde o podnikání jako jiné, by řekli: „Ať hrají, když na to mají!“ No, právě že nemají! Víme, že průměrný dluh, který mají lidé, kteří plně propadli hazardu, byl v době, kdy se začali léčit, je 1,5- 2,3 milionu. To je samozřejmě často výsledek dlouhé doby, kdy v tom lítají, po střídavých úspěších prohrají všechno, co mají, pak co jim kdo půjčí, když nikdo nechce už půjčit, jsou nuceni si brát sami a tak se dostávají do stále obtížnější situace.

Podle celosvětového údaje 27-90% gamblerů si opatřilo peníze na hraní kriminální cestou, nejčastěji podvodem. Proto se nikdo nediví, že v zemi, kde roste počet heren, přibývá podvodů, krádeží, zastaváren, konzumentů drog a prostitutek, u nás vznikl i velmi lukrativní obchod s dluhy a se zadluženým majetkem. Nevíme sice, kolik u nás žije patologických hráčů, tedy těch, kteří jsou nemocní a bez léčby se nemohou přestat chovat rizikově, ale víme, že čím více je heren, tím více závislých vzniká. S rozvojem závislosti stoupá kriminalita a patologické jevy.

K propadnutí patologickému hráčství jsou nejvíc náchylní mladí jedinci, takže ve městech plných heren, je vyšší pravděpodobnost, že i vaše děti propadnou hazardu. Obhájci hazardního podnikání tohle všechno popírají, odmítají vidět, do jaké míry jejich lukrativní byznys ničí život v našich městech. Jenže těžko od nich čekat, že si sami omezí svůj dobrý byznys. A protože celá hazardní lobby představuje se svým těžko kontrolovatelným obratem významnou finanční skupinu, má také významný vliv na státní aparát. Ten proto nezasahuje dost razantně, mnoho let nezasahoval prakticky vůbec.

Dnes stojí proti sobě zastánci hazardu proti jeho odpůrcům na nejvyšších místech zákonodárných sborů. Nemůžeme čekat, že to vyhraje láska a pravda jen tak beze všeho. Musíme se do toho vložit my, občané těchto měst, a donutit naše zastupitele a vládu, aby proti hazardu zakročily mnohem účinněji, než dosud.

Vladislav Chvála, zastupitel za Změnu pro Liberec

Print Friendly

Přidávání komentářů není povoleno.